|
|
Příušnice u adolescentů a mladých dospělých
BÖHMOVÁ, Monika
Cíle práce Cílem práce bylo zjistit průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých a zmapovat specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaký byl průběh příušnic u adolescentů a mladých dospělých? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů? Použité metody K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru s pacienty, kteří prodělali onemocnění příušnicemi a se sestrami pracujícími u praktických lékařů pro dospělé nebo děti a dorost. Rozhovory byly zachyceny záznamem na diktafon, nahráváním v telefonu nebo písemnou formou a zpracovány formou přímého přepisu. Výsledky Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze otevřeným kódováním, za pomoci metody papír a tužka. Z analýzy dat vzniklo celkem šest kategorií, které se dělí do dvou skupin: Rozhovory se sestrami a Rozhovory s pacienty s příušnicemi. Kategorie z rozhovorů se sestrami jsou: Očkování, Opatření u příušnic, Průběh příušnic dle sester. Kategorie z rozhovorů s pacienty s příušnicemi jsou: Spolupráce se zdravotnickým personálem, Informace od pacientů a použitá očkovací látka a Průběh příušnic u pacientů s příušnicemi. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, do kterých jsou zakódovány důležité informace a to vše jsme zařadili a znázornili do jednotlivých schémat. Závěr Z rozhovorů s respondenty jsme zjistili, jaký měli průběh příušnic adolescenti a mladí dospělí. Bylo zjištěno, že polovina respondentů měla vážnější komplikace, ale bez trvalých následků, pouze v jednom případě zůstal zhoršený sluch, ostatní vážné komplikace po vyléčení vymizely. U sester z výsledku vyplynulo, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u adolescentů a mladých dospělých z pohledu sester praktických lékařů. V hlavní problematice se všechny sestry orientovaly správně. Zjistili jsme, že sestry mají minimum vlastních zkušeností s tímto onemocněním, protože se s ním za svoji praxi setkávaly jen sporadicky a spíše ho znají jen teoreticky, i když v posledních letech se výskyt onemocnění příušnicemi zvyšuje a sestry by měly získat více zkušeností. Toto zjištění může mít za následek nedostatečnou informovanost o dodržování všech léčebných opatření. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že by bylo vhodné, aby lékaři a jejich sestry, kteří se s tímto onemocněním nesetkali, prošli edukačním seminářem, který by byl zaměřen na onemocnění příušnicemi, jejich příznaky, léčbu, možné komplikace a protiepidemická opatření, se kterými následně souvisí ošetřovatelská péče o nemocné s příušnicemi.
|
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
|
PROBLEMATIKA POSKYTOVÁNÍ ÚZCE SPECIALIZOVANÉ PÉČE NEMOCNÉMU S INTRAAORTÁLNÍ BALÓNKOVOU KONTRAPULZACÍ
ŠMERÁKOVÁ, Věra
Předmětem práce je zaměření na problematiku poskytování vysoce specializované péče kriticky nemocným se zavedenou balónkovou kontrapulzací na jednotkách intenzivní péče. IABK u nich pomáhá překlenout období akutní fáze srdečního selhání či překlenout dobu nutnou k definitivnímu intervenčnímu či operačnímu řešení. Sestra zde má úlohu nezastupitelnou od samého počátku přípravy pacienta před zavedením mechanické podpory (psychické i fyzické) zhostit se asistence a instrumentace při zavádění srdeční podpory, sledování během kontrapulzace až k psychické podpoře pacienta vedeného k odpojení (weaningu). Práce je členěna do dvou částí. Teoretická část práce je koncipována do několika tématických celků zaměřujících se na popis a princip metody, hlavní indikace, kontraindikace a vyskytující se komplikace kontrapulzace. Další část je věnována úloze sestry v problematice saturování bio-psycho-sociálních potřeb kontrapulzovaným pacientům a poslední část charakterizuje specifika intenzivní péče. Jádrem praktické části byl kvalitativní výzkum na podkladě stanovených cílů. Hlavním cílem práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s intraaortální balónkovou kontrapulzací. Tento záměr byl realizován v rámci čtyř stanovených podcílů a pěti výzkumných otázek. Výzkumné otázky byly zaměřené jednak na znalostní předpoklady sester a problematické okruhy péče o pacienta s IABK a jednak bylo výzkumné úsilí zacíleno na oblast insuficietních potřeb pacientů v oblastech bio-psycho-sociálních a na kvalitu poskytovaných informací pacientům. Jakýsi pomyslný středobod těchto výzkumných šetření vytvořil rozbor případových studií pacientů, jejichž grafickým znázorněním ve formě myšlenkových map byla zmapována specifika ošetřovatelské péče. Pro zhodnocení potřeb a zmapování informovanosti pacientů byla využita technika individuálního polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Rovněž tak pro zmapování problematických oblastí ošetřovatelské péče u sester. Souběžně byla tvořena kazuistika jako klasická metoda popisu a následného rozboru ošetřovatelského případu, jejímž smyslem bylo objasnit optimálnost prostředků, postupů a ošetřovatelských intervencí, čili zmapování specifik ošetřovatelské péče o pacienta s IABK. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na výzkumný problém. Pro komplexní pojetí výzkumu byl soubor pro kvalitativní šetření sestaven ze čtyř pacientů kardiochirurgického pracoviště a jednoho pacienta koronární jednotky. Výzkumné šetření probíhalo na koronárních jednotkách intenzivní péče v Českobudějovické nemocnici a Fakultní nemocnici Plzeň a na Kardiochirurgickém oddělení FN Plzeň. Výzkumný soubor kvalitativního šetření orientovaného na ošetřovatelskou problematiku tvořily sestry koronárních jednotek a jednotky kardiochirurgického oddělení výše uvedených nemocnic. Rozhovorů se zúčastnilo celkem osm sester, přičemž proces výběru sester byl ukončen v okamžiku podrobného rozvinutí zkoumaných témat, kdy vzorkování již nepřinášelo nové informace a bylo dosaženo teoretické saturace zjišťovaných skutečností. Na podkladě analýzy výsledků výzkumného šetření v rámci stanovení cíle zaměřeného na úroveň teoretických znalostí sester v oblasti péče o pacienta během terapie IABK bylo konstatováno, že ačkoliv jsou vědomosti sester dostačující, jsou výrazně nekonzistentního charakteru. Poměrně značné rezervy byly shledány zejména v oblasti komunikace s pacienty, potažmo v komplexní péči o psychický stav pacienta.
|
|
|
Prevence nozokomiálních infekcí u centrálních venózních katétrů na standardních a intenzivních odděleních
PAŽOUTOVÁ, Petra
Nozokomiální infekce jsou jedním ze závažných problémů moderní medicíny i ošetřovatelství a znamenají pro budoucnost závažný problém. Jediným kauzálním řešením je dnes prevence nozokomiálních infekcí aplikovaná spolu s cílenou a smysluplnou antimikrobiální terapií. Tato práce si primárně kladla za cíl komparaci znalostí mezi všeobecnými sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a všeobecnými sestrami ze standardních oddělení.V obecné rovině by se dalo formulovat, že cílem práce bylo tedy zmapovat rozsah znalostí všeobecných sester nejen o nozokomiálních infekcích, ale i o samotné aseptické péči o centrální žilní katétry, včetně katétrových sepsí. Zjištěný deficit znalostí u všeobecných sester poukázal na výskyt pochybení v ošetřovatelské praxi. S kvalitou ošetřovatelské péče zároveň souvisí i standardizace ošetřovatelských postupů. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo ve čtyřech zdravotnických zařízeních: Krajská nemocnice Liberec, a.s., Masarykova městská nemocnice v Jilemnici, Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice s poliklinikou v Semilech. Zvolenou výzkumnou metodou byl nestandardizovaný dotazník. Vzorek respondentů byl zvolen záměrně a do statistického zpracování bylo zařazeno 290 relevantně vyplněných dotazníků. Součástí výzkumného šetření byla i komparace a kvantifikace standardů ošetřovatelské péče. Vzhledem k provedené komparaci standardů ošetřovatelské péče jsme dospěli k závěru, že dochází k tvorbě neúplných či dokonce rozporuplných standardů. Zpracovali jsme Návrh na standard ošetřovatelské péče o zavedený centrální žilní katétr, kdy jsme zvolili takovou formu, aby jej bylo možno implementovat do zdravotnických zařízení v České republice a tedy jasně definovat základní ošetřovatelské postupy v rámci této problematiky.
|
|
|
Syndrom diabetické nohy z pohledu sestry.
OBERFALCEROVÁ, Eva
Abstrakt Téma této bakalářské práce je:"Syndrom diabetické nohy z pohledu sestry". Diabetes mellitus je časté endokrinologické onemocnění a právě nejčastější komplikací diabetu je syndrom diabetické nohy, který vzniká na podkladě špatné kompenzací diabetu. Výskyt tohoto onemocnění je velmi častý a proto je důležité včasné zachycení komplikace pomocí screeningu.Výzkumná část této bakalářské práce je zpracována pomocí metodyky kvalitativního výzkumu, kde dotazovanými byly sestry na chirurgickém a interním oddělení a sestry v diabetologické a podiatrické ambulanci. Cílem této práce bylo zjistit nejčastější problémy v ošetřování diabetické nohy a zjistit úlohu sestry při standardním creeningovém posouzení nohou diabetiků v běžné praxi ambulantního diabetologa a sester v nemocnici. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí rozhovorů se sestrami.Jako hlavní výzkumné otázky jsme si položili: Jaké jsou nejčastější komplikace u klientů se syndromem diabetické nohy? Jaké screeningové testy se provádí v ambulanci diabetologa? Je rozdíl mezi posouzení nohy diabetika v ambulanci diabetologa a u hospitalizovaného diabetika v nemocnici? Zvládá sestra samostatně posoudit nohy diabetika? Mají sestry dostatek informací o ošetřování diabetické nohy? A na základě těchto otázek jsme vytvářeli podotázky k rozhovorům. Rozhovor celkem tvořil 23 otázek, které byly určeny sestrám.Tato práce bude využita jako informační materiál pro sestry na lůžkovém oddělení a pro sestry v ambulanci. A dále jako informační materiál pro studenty, kteří absolvují specializační kurzy, jako je podiatrická sestra nebo diabetologická sestra. Výsledek práce nám poukazuje na problémy v ošetřování diabetické nohy a problémy při screeningovém vyšetření nohou diabetika.
|
|
|
Technická a časová náročnost ošetřovatelské péče u různých metod chlazení při léčebné hypotermii z pohledu sestry
GALUŠKOVÁ, Soňa
ABSTRACT: Ve své práci jsem se věnovala léčebné hypotermii a s ní spojeným metodám chlazení. Zaměřila jsem se na jejich technickou a časovou náročnost s ohledem na dosažení požadované cílové tělesné teploty a s ohledem na náročnost ošetřovatelské péče. V první teoretické části je uveden krátký úvod do historie hypotermie a její první dochované písemné záznamy. Další kapitola je věnována současnému využití indukované hypotermie, oborům, ve kterých je indukovaná hypotermie využívaná a to jak formou lokální, tak formou celkové řízené hypotermie. Je zde popsána fyziologie a patofyziologie termoregulace člověka. Podrobněji je zpracováno rozdělení hypotermie a hypertermie. Hovoří se zde o projevech, příčinách a změnách v organizmu v průběhu změny tělesné teploty, o pozitivních i negativních účincích na organizmus. Další kapitola je věnována řízené hypotermii, její definici, pozitivním účinkům při léčbě, negativním účinkům na organizmus a vlastním metodám chlazení. Jsou zde podrobně popsány metody vnější, metody vnitřní a postup sestry při aplikaci těchto metod. Závěr teoretické části je shrnutí komplexní ošetřovatelské péče o pacienty s řízenou hypotermií. Cílem mé práce bylo zhodnocení využití léčebné hypotermie na pracovištích intensivní péče, zhodnocení časové a technické náročnosti metod chlazení při komplexní ošetřovatelské péči z pohledu zdravotní sestry a pokusit se najít optimální kombinaci metod chlazení k co nejrychlejšímu dosažení požadované teploty tělesného jádra a jejího udržení. Prvním předpokladem bylo, že využití léčebné hypotermie bude ovlivněno skladbou pacientů na odděleních. Druhou hypotézou bylo větší časová náročnost pro sestry při fyzikálních metodách chlazení a technicky náročnější metody při využití systému coolgard a mimotělního oběhu. K práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, formou dotazníku. Dotazník obsahoval jak otázka otevřené s možností více odpovědí, tak otázky zavřené a jednu otázku polootevřenou. Osloveny byli sestry, bakalářky, diplomované sestry, sestry specialistky pracující na jednotkách intenzivní péče a resuscitačních odděleních čtyř různých nemocnic. Výzkum byl prováděn během roku 2009. Poslední část jsou výsledky mé práce, znázorněny v grafické podobě. Diskuse s literárními zdroji o využití a aplikaci léčebné hypotermie. Velká část je věnovaná praktické zkušenosti s metodami chlazení, porovnání s výsledky dotazníku. Uvedenou bakalářskou práci bude možno využít k zefektivnění komplexní ošetřovatelské péče u pacientů s léčebnou hypotermií a tím zvýšení komfortu pro pacienty na odděleních resuscitace a jednotkách intenzivní péče.
|
host ::
RSS.